Čtyřka – NAVAZOVÁNÍ PŘÁTELSTVÍ S OVEČKAMI
Probral jsem se ještě za tmy. Počítám, že bylo kolem třetí, no a opět jsem to drtil, co se dalo. S vypětím všech sil jsem vydržel do půl páté nebo šesté, teď nevím, ale slunce začalo vycházet a bylo příjemně.
Den jsem začal filtrováním reverzky. Zásoby vody došly a bylo potřeba napojit dobytka :D Pustil jsem se do díla a po hodině jsem měl vymačkáno něco kolem tří litrů čisťounké voděnky.
Následovalo testování solární dobíječky Solar gorilla. Nebudu to okecávat, sám za sebe říkám, že jde o vyhozené peníze. Rozhodně nepočítejte s nějakým dobíjením noťasu. Max. mobil na dobíječce pro notebook. Nemá smysl plakat, intuice mě varovala už při nákupu… neposlechl jsem, a tak jsem dostal, co jsem chtěl.
Dopoledne bylo vysloveně pracovní. Spousta emailů a vyřizování. S mobilním připojením přes USB modem od O2, to bylo o nervy. Naštěstí už jsem daleko za rozčilovací životní fází. Věci jsou, tak jak jsou, tedy proč se čílit.
Před odjezdem jsem zdařile vyměnil klávesy za zobcovou flétnu a k ní jsem dokoupil irskou flétnu. Říkal jsem si, že jednak hudba posílí vibrace a jednak flétna je k ovečkám tématická.
Čtvrtý den byl vlastně celkově plodný. Spáchal jsem rekognoskaci a zároveň nabíjecí procházku po okolí, naboso a naslepo… jen tak, kam mě nohy táhly. Musel jsem se smát, protože jsem šel takovým brutálním terénem bez obuvi, dlouhých kalhot a nenaplácán hektolitrem repelentu. Vysokou trávou, lesem – nelesem, cestou – necestou, oblečený – neoblečený… Hodinové TV zprávy by se uživily plkajíc, jak nezodpovědný může být člověk sám k sobě, v dnešní době, lesy plné infikovaných klíšťat, navíc bez obuvi, když ani neví, kam šlape!!! Ta drzost!!! Ta hloupost!!! Sebevraz, sebevraz!!! :DDD
Přátelé, procházka byla nádherná a dobrodružná zároveň. Ni jednoho klíšťového příživníka jsem se nedočkal a tak to bylo až do konce mého pobytu. Zvládl jsem to bez jedovatých repelentů a s klidnou hlavou. Tak jak to s těmi klíšťaty tedy je? Statistická poběhlice opět selhala, přesto se tabulky kvůli nějakému pisálkovi a tisícům dalších, přepisovat nebudou a basta.
Tento článeček si své místo skutečně vyčekal, neboť právě teď (začátek října 2012) leží vedle mě pozvánka na další očkování proti klíšťové encefalitidě… jen za 650,– :o)
Ale zpátky k hodnotnému dni. Ono to vypadá jako idilka, srpen, sluníčko, procházka, ale nenechte se mýlit. V západadním pohraničí a zvlášť na místě, kde jsem pobýval, se dočkáte zajímavých extrémů. Během dne se vystřídaly snad všechny druhy počasí, kromě sněhu a krup.
Je zázrak, že jsem si večer dokázal vychytat desetiminutovku, kdy se otevřela mračna, vyhlédlo slunce a já začal urychleně páchat hygienu v místním potoce, abych stačil ještě trochu oschnout a nezmrznout. Špinavé věci jsem přes noc naložil do tekoucí vody, však ony se nějak vyperou.
Pro půstaře možná zajímavá informace, že jsem měl opravdu obrovské nutkání na stolici, ale nic ze mě nevyšlo + jsem chvíli prožíval opravdu zoufalou bolest vajec. Nevím, čím to bylo, ale naštěstí po nějaké době odezněla a už se nevrátila.
Během dne jsem se pročistil automatickou kresbou a večer jsem vyleštil i baču, která byla ve 14. dni půstu, a měla velké problémy se žaludkem.
Večer byl čistě pracovní, to nemá smysl rozebírat.
Co ale má smysl rozebírat je moje malé, ruční, reverzně osmózní zařízení, bez kterého bych se ve zdejších podmínkách asi daleko nedopracoval. No a to si nechám na další článeček, včetně kompletní fotodokumentace, kdyby někdo potřeboval inspiraci k montáži něčeho podobného.
(lu)
předchozí << III. >> následující
