Intuitivní 3D malba Nan Yar - odstavec druhý

article413.jpg

✉ luky@peramost.cz  ☏ 773 622 708

 

najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení

 
Ne-tak Ne-tak

Intuitivní plastikomalba k 2. odstavci díla šrí Ramany Maharišiho
Kdo jsem Já?

v noci svítící (luminiscenční), lakovaný

akryl na plátně 50×100 cm

rok tvorby 2017

Cena 17 900 Kč / 663 €


 
 
 

Výklad díla

Malba zobrazuje řez lidským tělem i v jeho jemnějších formách.

Ve vrchní část malby zřetelně rozeznáváme hlavu – oko, nos, ucho, ústa s jazykem a dýchací trubicí. Je tam i žrací, ale pro nás je zajímavější vidět zdroj prán než žaludek.

Nelekáme se, že hlava je rozdělena jakýmsi tunelem, který se táhne až do temena hlavy. Je to tunel tzv. třetího oka. Někteří ho už zažili a třeba nevěděli, o co jde, protože zpočátku se může jevit jako nepříjemné mít nekonečnou díru do hlavy. Zvlášť, když vás v předchozím životě střelili mezi oči.

Zajímavostí je koule vlevo nahoře, která vystřeluje z tunelu, a ve které rozeznáváme obličej jakési bytosti. Je to siddhy (nadpřirozená schopnost), která nás odtahuje od sebepoznání. Svým způsobem je to obranný mechanizmus mysli a velká překážka při sebezkoumání (pokud se jí podaří strhnout naši pozornost), protože vědomí individuality stoupá a stoupá a jakmile se dostane až do hlavy (drtivá většina lidí se motá někde mezi pohlavními orgány a pupkem, což pravděpodobně není tvůj případ, protože ses dostal(a) až sem), tak je nebezpečí z prozrazení hry představ jménem život. Tak vyděšený strážce systému lidské mysli nabídne nějakou úplatu ve formě „magické schopnosti“ … liška podšitá. Naše ego, které neví, že není, nečeká, hned se toho chytne a začne nadšeně řádit jak pominuté, aby všem ukázalo, co umí. A pak tělo umře, mysl se chytne dalšího tvaru a jede nanovo. Další zdánlivě promarněný život. Přitom stačilo tak málo.

Výsledkem takového řádění je ezoterické blábolení o dimenzích jako o něčem skutečném. Myšlení ezo-myšlenek vidíme vpravo nahoře a bystrý divák si všímá, jak uchází z hlavy poněkud stranou. Nemůže to být rovně vzhůru, protože je to křivé jak mysl samotná. I uvnitř hlavy šplouchá blábolení, ale to je „obyčejné“ přemýšlení, které všichni dobře známe zvláště, když se usilovně snažíme usnout a ono to jaksi nejde. Proč asi?

Nyní se přesouváme se ke střední části obrázku, kde zleva vidíme hrozící ruku, zatímco z pusy uniká:„Ty, ty, ty, luky, neříkej to, nebo dostaneš!“ V hrudní dutině vrní zdroj prány, která povstává s dechem. Více o tom na dalších 3D obrazech.
Co je zde ještě k povšimnutí, jsou směry životní energie. Nefrčí čistě a kolmo. Je to samá zatáčka, jak naráží na mentální bloky, které se v těle odráží jako určitá nemoc. Směrem dolů frčí k žaludku a pohlavním orgánům. Ten klučičák dole je penis, který mluví … dobrej, co? A chcete-li honit (v malbě) vagínu, také ji tam naleznete).

To už se ale nalézáme ve spodní části, kde sledujeme tunel pro proudění životní síly. Takový vystupuje i ze zdroje prán nahoru a frčí zátylkem do instinktivní (reptiliánské) části mozku a dál, kam může).

Zajímavá jsou záda. Kdo má za sebou astrál, asi ví, jaký je to pohybovat se pozorností na rozmezí těl, když se „bláto mysli“ přelévá z jednoho tvaru do druhého a neví, kde se má pořádně usádlit. Je to jako na žvejkačce. No, ale co to má společného se mnou? Kdo jsem já? Co má tady trvalou hodnotu?

Konečně tu máme plátno. Plátno je symbolické vyjádření duální nevědomosti. Říkejme tomu jednota. No a ta také není Já.

Když všemu, co mysl zná, přiřadíme ne-já a odvrhneme i toho přiřazovače, pak jedině poznání, které vyvstane samostatně (tzn. bez myšlenek, tzn. to, co je), je ‚Já‘.

Poznámka k textu: Vše, co jsem zde napsal je myšlenková konstrukce mého individualizovaného vědomí a proto je třeba k věci takto přistupovat. Nejsou to slova Ramany a není to popis jeho díla, ale intuitivní 3D malby z rukou mého panáka k části jeho díla. Nevím proč to dělám, k čemu to povede a je mi to upřímně jedno. Kdo ví, jak to všechno skončí.


நானார்?