peramost.cz
Obraz (pro) Andy
„Vodopád lásky“
<( předchozí ) … ( další obraz )>
najeď (PC) nebo klikni (mob/tab) pro zvětšení
noční foto
Intuitivní malba na míru
pro dvanáctiletou slečnu
bez plastiky
v noci svítící (fotoluminiscenční), lakovaná
akryl na plátně 50×50 cm
rok tvorby 2020
Esence malby
„Vodopád lásky“
Vstupní výklad díla
Hlavním tématem obrazu je rozjímání člověka o životě.
„Jakou cestou kráčet? Jak tady spokojeně žít? O čem život je? Co je správné a co ne?“
Už to samo ukazuje na vysokou mentální vyspělost a sociální inteligenci "dítěte".
Popis částí obrazů je v poněkud spletitém jazyce, tak se nelekej.
příroda
Matka příroda obraz podkládá.
Bez ní by tělo bylo těžko živé a pokroku by nebylo.
Ona tryská dary do všech směrů jako divoká šelma. A co přebývá, je vodopádem, který lidi hýčká a vyživuje.
lidi
Člověk ale dosti rozumu nepobral. Jako překážku ji bere. Přežitou troufalost a obyčejnou zbytečnost ji vnímá a proto upíná své hledí k jinému.
vesmírná loď - technologie
Megalomanství zachvátilo mysl člověka a nic jiného už nezná. Však v pořádku to je, neboť zkušenost tím získá.
ufák - duch hi-tech
Zda řízeno to je a jak systém mysli pracuje, je známo osvíceným.
řízení - ovlivňování vzorců chování (maska) - krvácení
Jeden bez druhého nemůže být a přece soutěží.
Nafoukanost, arogance a nenažranost.
Co shora spadne, dole nalezeno je.
Však bez padlých růstu nového by nebylo, tak vše je v pořádku.
Volba má tři možnosti. Buď se vydat lákavou cestou hi-tech only a být ovec.
Nebo se upnout k přírodě only, což znamená nezávislost, ale dřinu a sociální vyloučení.
Nebo je tu třetí možnost, využít darů přírody a dřinu minimalizovat technologickými vychytávkami.
Může se zdát, že se nabízí i čtvrtá cesta. Přilnout ke konzumu a doplnit ho například akvaponií v bydle, ale je možné trávit celý den na facebooku a zodpovědně se věnovat pěstování? Co když vypnou proud nebo vodu?
Tupé užívání pokroku přináší tělu lenost a hlavě hloupnutí.
Sebevědomá rovnováha vypadá jinak. Vodopád lásky tu je a můžeš si brát, kolik uneseš.
Jsi to ty.
Mladá dámo, místo přemýšlení vyzkoušej všechny výzvy světa.
Zkušenost ti neseberou a oříšek filozofického problému samovolně pukne.
Až se vydovádíš, nastane čas ptát se KDO, KDE a KDY JSEM.
Good luck
Je dobré mít na paměti, že obrazy z mých rukou jsou asociativní.
Proto je vstupní výklad (narozdíl od klíče/esence) pouze orientační a umožňuje první krok na cestě do „zapomenutých“ částí mysli majitele...
Protože je tvořený intuitivně (zjednodušeně řečeno bez znalosti sebe a budoucího majitele), ale cíleně, asociativní spouštěče jsou přesné v tvarech a barvách na míru uživateli.
Mysl adresáta většinou přistupuje k dílu jako k puzzle a snaží se identifikovat jednotlivé dílky. Tj. rozpoznat konkrétní objekty.
A protože identifikace může vzniknout pouze na základě vlastních zkušeností (zážitků a představ), pak automaticky vyplavuje osobnostní vzorce. Komunikuješ sám/sama se sebou.
Protože nejsi pod tlakem, emoční vzorce se ukazují včetně souvislostí kdy a jak vznikly. A to je klíčový okamžik, kdy je možné buď příčinu přijmout jako zkušenost, kterou už není třeba vláčet dále nebo si jasně vydefinovat, jaký vzorec chování v životě ukončit.
Časem se z interakce mezi tebou a tvým obrazem objeví pouto řekněme hlubinné psychologie. Možnosti, kam se ve své mysli dostat jsou nad teoretické chápání. Důležitá je však podstata před všemi výjevy, která se ukáže prostě někdy.
Na závěr nastane rozplynutí představy obrazu a dojde ke spontánnímu uvědomění, že já a obraz jedno jsme.
Mysl je tichá a zavládne pohoda, které se říká osvícení. To pochopitelně není trvalý stav, protože osvícená je mysl a přirozeností mysli je pohyb/žvatlání, takže dříve či později vtáhne naši pozornost zpět do jevového světa.
Ale počínaje zkušeností tiché/osvícené mysli, obraz se stane asociativním připomínačem, který ti pomůže utišit mysl, jen co se před svým obrazem na chvilku zastavíš.
